Vyšetření cév dolních končetin u pacientů léčených statinem nebo sartanem
Z důvodu enormního nárůstu pacientů užívajících lék na cholesterol ze skupiny statinů (Atoris, Rosucard, Torvacard, Tulip, Mertenil, Corsim a další) nebo ezetimib ( Ezetrol ) nebo antihypertenzivum ze skupiny sartanů prosím včechny lékaře kolegy, aby informovali pacienty o možných nežádoucích myotoxických účincích při preskripci těchto léčiv. K nejčastějším vedlejším účinkům se řadí klidové svalové bolesti v důsledku myotoxicity, snížení svalové síly a vytrvalosti, dále zažívací obtíže charakteru neurčitých bolestí v břiše bez vazby na příjem potravy, zvýšení jaterních testů v laboratoři, nechutenství, kožní vyrážka, regionální alopecie a další ( viz příbalový leták jednotlivých léčiv). Abychom zachovali potřebnou včasnou dostupnost pro naléhavější ultrazvuková vyšetření, odebíráme krátkou anamnesu od pacientů v době telefonického objednání k vyšetření a žádáme pacienty, aby v první době konzultovali vedlejší účinky léčiva se svým praktickým lékařem. Za naší ordinaci doporučujeme zahájit úpravu zvýšeno cholesterolu nejdříve dietním opatřením a případně užíváním doplňků stravy (fermentovaná červená rýže, medicinální houby Auricularia a Shiitake, dále Ostropestřec v kombinaci s Reishi a se smetánkou lékařskou). V případě výskytu myotoxického účinku při užívání sartanu navrhujeme konzultaci u praktického lékaře za účelem záměny antihypertenziva z jiné lékové skupiny. Poukazuji na skutečnost, že laboratorní stanovení hladiny kreatinkinázy není konzistentní se skutečným stavem myotoxicity. Prosím lékaře kolegy o vedení dialogu s pacienty, o naslouchání jejich obtíží (side effectu) , které významně limitují jejich běžný život. Objasňování vedlejších účinků znamená nemalé úsilí lékařů jednotlivých odborností, ale hlavně výrazně zatíží samotné pacienty invazivními i neivazivními vyšetřeními (gastroskopie, kolonoskopie, CT, MR , izotopová vyš.) včetně možných komplikací u těchto výkonů. Dále prosím kolegy o shlédnutí článku prof. MUDr. Josefa Bednaříka, CSc. „Statinová myopatie“ . Všem děkuji.
Příprava před ultrazvukovým vyšetřením břicha
Před UZ vyš. břicha 6 hodin nejezte. Můžete a je naopak vhodné v době přípravy popíjet tekutiny (neperlivá voda, džus, čaj). Den před vyšetřením vynechte nadýmavou stravu. K vyšetření se dostavte s menší náplní v močovém měchýři, neměli byste být těsně po vyprázdnění. Odstraňte pearcing na přední stěně břicha. Pokud jste diabetik, uveďte tento údaj při objednání. Domluvíme se na úpravě přípravy a na vhodné denní době k vyšetření.
Zvolte vhodné oblečení, které umožní snadné odkrytí břicha.
Akutní vyšetření při podezření na hlubokou žilní trombózu
Akutní hluboká žilní trombóza (DVT) je spojena s možností vzniku plicní embolie (PE). Plicní embolií je nemocný ohrožen nejvíce v průběhu prvních 14-ti dnů od nástupu bolestivého otoku končetiny. Pokud jsou vmeteny do plicní tepny velké sraženiny, mluvíme o masivní PE. Nemocný je ohrožen i na životě. Rozhodne-li praktický lékař o potřebě statimového (neodkladného) vyšetření žil končetiny a tato žádost je vyznačena na „Průvodním listu k UZ vyšetření“, je nezbytné UZ vyš. dojednat předem telefonicky. Naše ordinace statimová vyšetření poskytuje jen v době provozních hodin, tedy ve čtvrtek nebo v pátek. Mimo tyto dny je vhodné statimová vyšetření dojednat na jiném dostupném pracovišti.
Jak probíhá UZ vyšetření žil dolních končetin? Je nějaká příprava k vyšetření? Mapping žil před operací.
Nejčastější indikací k UZ vyš. žil dolních končetin jsou otoky a bolestivost končetin. Dvourozměrné UZ vyš. ve spojení s dopplerometrickým proměřením posuzuje zdatnost žilního systému při jeho fyziologickém zatížení. Vyšetření je tedy nutno provést u stojícího pacienta. Vyšetření provedené na ležícím pacientovi nemůže odhalit nedostatečnost žilního systému a je proto nevyhovující. Při vyšetření u stojícího pacienta hodnotíme funkčnost napojení povrchových žil na hluboký žilní systém, průtok při změně tlaku v žilním systému v průběhu dýchání, při zadrženém dechu a při zvýšení nitrohrudního tlaku (Valsalvův manévr). Před zvažovaným operačním zákrokem na žilách dolních končetin je takové vyšetření nezbytné a musí odpovědět na dvě základní otázky : 1. Dojde ke zlepšení po operačním zákroku, je operační výkon indikován? 2. V jakém rozsahu má být operační výkon proveden ? Spolu se zápisem z UZ vyš. dostane pacient na našem pracovišti zákres žil s vyznačením rozsahu žilní nedostatečnosti.
Pokud podstoupíte UZ vyš. žil a vyšetřující lékař neotestuje funkčnost Vašeho žilního systému vstoje, lze z vyšetření získat pouze údaj o počtu žil, ale vůbec se nelze vyjádřit o jejich zdatnosti. Nelze se ani vyjádřit, zda-li operace přinese zlepšení a v jakém rozsahu má být výkon proveden. „Poukaz k UZ vyš.“ žil dolních končetin má hodnotu několika set korun. Je vhodné se při objednání zeptat, zda-li budete vyšetřeni vstoje. Speciální příprava na UZ vyšetření žil není žádná. Funkční vyšetření žil dolní končetiny však není vhodné provádět v době akutního zánětu na končetině z důvodu znatelného otoku končetiny. Při akutním zánětu na končetině jen posuzujeme, zda-li je přítomna komplikace ve formě hluboké žilní trombózy (DVT).
Mohu se na vyšetření objednat i bez doporučení praktického lékaře nebo lékaře specialisty?
Pokud nemáte vystavený „Průvodní list k vyš.“, můžete se k nám na UZ vyš. objednat s předpokladem přímé platby za vyšetření v ordinaci. Hodnota jednotlivých vyšetření je uvedena v „Ceníku“na našich webových stránkách. Mějte na paměti, že veškerá vyšetření mají svou hodnotu a že „Průvodní list k vyš.“ je poukaz v hodnotě několika set korun, v závislosti na druhu vyšetření. “ Průvodní list k vyš.“ má platnost po celé republice. Doplňující sdělení, kterým praktický lékař na Průvodním listu upřesňuje místo zdravotnického zařízení, kam se k vyšeření pacient může objednat, je jenom doporučujícím stanoviskem. Pacient si může sám svobodně zvolit zdravotnické zařízení, na základě vlastní zkušenosti nebo podle referencí.
Syndrom pánevní kongesce (pánevní varikokéla u žen)
Provádíme specializované sonografické vyšetření k průkazu syndromu pánevní kongesce. Syndrom je výsledkem zpětného toku v ovariální nebo ve vnitřní pánevní žíle (žilách). Hlavním příznakem je chronická pánevní bolest různé intenzity a trvání. Pánevní bolest se zhoršuje premenstruálně, během těhotenství, při stání, po styku. Často je tento syndrom přehlédnutý nebo špatně diagnostikovaný, rutinní urologické nebo gynekologické vyšetření bývá normální. Při vzniku se uplatňují mechanické a hormonální faktory. Syndrom může začít v těhotenství, kdy se zvyšuje žilní náplň, dilatují se kyčelní a ovariální žíly, chlopně v žilách se stávají nedomykavé, tok v žilách se obrací (reverzní tok) a v pánvi se tvoří varixy. Na vzniku se může podílet komprese levostranné renální žíly mezi aortou a horní mezenterickou tepnou nebo retroaortální průběh levostranné renální žíly (horní louskáčkový symptom) nebo komprese levé společné pánevní žíly mezi kostí křížovou a pravostrannou společnou pánevní tepnou (dolní louskáčkový symptom). Diagnóza je stanovena na základě anamnestických údajů a specializovaného sonografického vyšetření. Pánevní varikokélu zobrazí CT a MR vyš. pánve. Nález pánevních varixů v průběhu pánevní laparoskopie poukáže na možný syndrom pánevní kongesce. V léčbě je v současné době metodou první volby endovaskulární katetrizační léčba (technika embolizace a sklerotizace). Další informace o diagnostice a léčbě poskytneme v naší ordinaci.
Užívám lék na snížení hladiny krevního cholesterolu. Je indikované UZ vyšetření?
UZ vyšetření krčních tepen, břišní aorty a tepen dolních končetin pomůže stanovit stupeň aterosklerózy a tím upřesnit, do jaké míry je potřebné výši krevního cholesterolu regulovat. Pravidelné kontrolní UZ vyšetření tepenného systému stanoví rychlost zhoršování kornatění tepen a jejich uzavírání.